Po Historii trochu jinak (Jota, 2009) tu máme Historii zase trochu jinak – a opět nevážně o vážném. To je autorovi vlastní.
Naše země se nachází ve středu Evropy, souvislosti českých dějin s evropskými nemohou nebýt. Přesto jsou jejich znalosti mezi lidem malé. Pro názornost je uvedeno několik skoro detektivních šetření, pár úvah a srovnání v příbězích evropské historie. Autorovou dlouholetou zálibou je uvádět na pravou míru obecně zažité historické omyly. Nyní si k tomu přibral i různá tajemství, spiknutí a překvapení, ze kterých si občas dělá legraci. Bulvár existoval vždy, nevyhýbaly se mu ve starých časech ani intelektuální elity. Zapisovaly se různé zajímavé příhody o významných lidech a činech své doby. Spíše prudernost dob pozdějších začala skrývat tyto pikantní perličky. Pár jich je odkryto.
Lidé se rádi bojí, proč jim to nedopřát v textech o popravách všeho druhu a příbězích s nimi spojených? Statistika je suchopárná a říká se, že se dá dobře falšovat. Pokus o několik statistických shrnutí velice různých dějů tomu nedává za pravdu, nebo ano? Velká část knihy má téma české válčení. V úplnosti probere všechny konflikty, které měli Češi v minulosti se svými sousedy. Je docela zajímavé zjistit (třeba), který z těch sousedů byl vůči nám největším agresorem. Nebo jsme to byli my — slovanští holoubci?
