Autorem vynikajícího thrilleru není nikdo jiný než Ira Levin, proslulý románem
Rosemary má děťátko. "Báječný den" se odehrává v sice dokonalém, ale také dokonale odlidštěném světě řízeném jediným centrálním počítačem, jehož obyvatelé nemají jména, ale pouze jménokódy. Počítač rozhoduje o tom, v jaké profesi budou pracovat a na jakém kontinentě ji budou až do příštího přeložení vykonávat. Někteří se však s takovou realitou nehodlají smířit...
Ukázka z textu:
V polovině woodna 162, krátce před dvacátými sedmými narozeninami, byl přeložen zpátky do Institutu genetického inženýrství v IND26110 s umístěnkou v nově zřízeném Genovém subklasifikačním centru. Nové mikroskopy dokázaly objevit rozdíly mezi geny, které se až doposud zdály identické, a on byl jedním ze čtyřiceti 663B a C pověřených definováním těchto subklasifikací. Mezi jeho místností a centrem stály čtyři další budovy, takže dvakrát denně absolvoval krátkou procházku a záhy si našel přítelkyni, jejíž místnost byla na poschodí pod ním. Jeho poradce byl o rok mladší než on sám a jmenoval se Bob RO. Zdálo se, že život bude pokračovat stejně jako předtím.
Jednoho večera v dubnu, když se chystal vyčistit si zuby a uložit se do postele, však nalezl v rovnátku jakousi bílou věcičku. Zmateně to vytáhl. Byl to natřikrát přeložený pevně smotaný lístek. Odložil rovnátko a rozbalil tenký papírek s textem psaným na stroji: Působíš jako silně atypický člen, stálo na něm. Přemýšlíš například o tom, jakou klasifikaci by sis vybral. Chtěl by ses seznámit s některými dalšími atypickými členy? Uvažuj o tom. Žiješ pouze napůl. Můžeme ti pomoct víc, než si dovedeš představit.
Vzkaz ho překvapil tím, že pisatel znal jeho minulost, a znepokojil ho svou tajemností a oním „žiješ pouze napůl“. Co to znamenalo – toto podivné konstatování a celý ten zvláštní vzkaz? A především kdo mu ho dal do rovnátka? Pak mu však došlo, že není lepší místo, chce-li onen kdosi mít jistotu, že to najde on a pouze on. Kdo to tam tedy takhle chytře dal?
