Kniha historika Martina Šandery přispívá tak trochu k rehabilitaci zajímavé a pohnuté době mezi bitvou u Lipan a dobou poděbradskou, která patří tak trochu mezi bílá místa našich dějin. Toto období bývá vnímáno jako jakýsi mezičas mezi dvěma z vrcholných period naší minulosti.
Hynce Ptáček z Pirkštejna, český kališnický šlechtic, neúnavný organizátor české politiky tohoto období, je v knize představen jako opomíjený vítěz husitské revoluce, muž, který převedl České země z chaosu a rozkladu veřejné moci po letech husitských bouří k nové konsolidaci. Ta zůstává spojena se jménem Ptáčkova pokračovatele, „husitského krále“ Jiřího z Poděbrad. Jak však přesvědčivě dokazuje kniha M. Šandery, základy této nové moci, jež se dokázala prosadit a dát Čechám pevnou vládu a řád, položil „východočeský král“ Hynce Ptáček. Právě on byl architektem landfrýdní organizace, která dokázala stmelit české kraje do efektivních a akceschopných jednotek, právě on stál za dosažením kompromisu v náboženských otázkách na bouřlivých jednáních mezi umírněným a radikálním křídlem husitského hnutí.
Živý a poutavý životopis českého šlechtice a bytostného politika Hynce Ptáček z Pirkštejna má širší dosah, můžeme jej totiž číst také jako dramatický zápas o výsledek husitské revoluce.
