Dvanáct

Mikovi je sedmnáct. Matku až nemá, žije jen s otcem. Nekouří, nepije ani nefetuje jako ostatní příslušníci newyorské zlaté mládeže, a přestože by mohl jít studovat na kteroukoli prestižní univerzitu, poznává raději život. To v jeho případě znamená chodit v dlouhém plášti po luxusní části Manhattanu a zčásti pro zábavu, zčásti pro obživu dodávat drogy svým vrstevníkům, předčasně vyspělým, v zásadě však nedospělým dětem, jejichž rodiče se odjakživa víc zajímali o vydělávání peněz než o ně...