IPv6

   Velmi podrobný popis vlastností a schopností nového protokolu IPv6.

-formát datagramu a hlaviček;

-rozdělení a struktura adres;

-objevování sousedů;

-automatickou konfiguraci;

-směrovací protokoly;

-DNS pro IPv6;

-bezpečnostní prvky (IPsec);

-mobilní IPv6;

-možnosti pro přechod od IPv4 k IPv6.



IPv6 se má stát nástupcem současného IP, protokolu, který drží pohromadě Internet. Nedostatek IP adres již mnozí pocítili na vlastní kůži. Jejich přidělování je přísnější a přísnější. Právě nedostatek adres byl hlavní příčinou výoje nového protokolu. Ten, vedle mnohonásobně většího adresního prostoru, by měl přinést i další zajímavé vlastnosti, jako je podpora mobilních zařízení, automatická konfigurace, bezpečnostní prvky,...



Implementace protokolu IPv6 na nejvýznamnějších platformách:



MS Windows;

Linux;

Cisco Systems;

BSD.

Předmluva (kráceno)



Síťové protokoly se dělí na dvě kategorie: ty, které byly za standard oficiálně prohlášeny, a ty, které se jím doopravdy staly. IP, nosný protokol Internetu nepochybně patří do druhé skupiny. Jednoznačně ovládl pole a představuje dnes standardní cestu ke vzájemné komunikaci počítačů.



Své popularitě však vděčí i za určité problémy, které se objevily při masovém nasazení. Tím nejpalčivějším je nedostatek adres, který pociťují především noví uživatelé (staří mazáci mají nahrabáno). Proto se od první poloviny devadesátých let vyvíjí jeho nástupce - IP verze 6.



Nový protokol si klade za cíl nejen zvětšit adresní prostor, ale i přidat některé pokročilé vlastnosti, které posunou možnosti Internetu zase o kus dál. Ovšem nelze zamlčovat, že se rodí pomalu a bolestně. Firmám se příliš nechce investovat do vývoje, protože návratnost je nejistá, zatímco n současném IPv4 se dá vydělat hned. Takže všichni chodí opatrně kolem rybníka, trousí optimistické fráze a čekají, kdo první skočí.



Cílem této knihy je popsat, jak rybník vypadá a co se v něm děje. Snažil jsem se velmi zevrubně vysvětlit principy a mechanismy, na kterých IPv6 stojí. Najdete zde formát datagramu, adresování, automatickou konfiguraci, směrování i pokročilé prvky, jako je IPsec či mobilita. Nemalý prostor jsem věnoval také metodám, které mají umožnit hladký přechod od staré verze protokolu k nové.



Tyto teoretické pasáže jsou shromážděny v první části knihy. druhá se pak věnuje praxi - jak nakonfigurovat IPv6 ve vybraných operačních systémech či směrovačích a jak používat některé programy s jeho podporou.



Ne všechny prvky protokolu byly ustáleny do podoby RFC. Některé se dosud nacházejí ve stádiu pracovních návrhů (Internet draft). Rozhodl jsem se zařadit do knihy i je, přestože se mohou ještě změnit, a to dost podstatně, jak předvedlo například mobilní IPv6. Připadá mi však cennější popsat aktuální stav protokolu a návrhy některých mechanismů, než si ušetřit práci a prohlásit "Tohle zatím není definitivní, takže nemá smysl o tom psát." V textu vždy najdete upozornění, pokud je popisovaný prvek ve fázi návrhu.



Nesnažil jsem se vše popsat do posledního detailu. U složitějších protokolů (jako je OSPFv3) by takový přístup vydal na samostatnou knihu. V těchto případech jsem dal přednost popisu základních prvků a principů, na kterých danný mechanismus stojí, abyste pochopili jeho funkci. Zajímají-li vás detaily, jako jsou přesné formáty zpráv, podmínky pro jejich odesílání, přesná definice chování účastníků komunikace a podobně, budete se muset obrátit na RFC a další dokumenty.



Přesto si troufám tvrdit, že zejména u komplikovanějších témat, jako IPsec, mobilita či některé další směrovací protokoly, jde kniha do výrazně větší hloubky, než je v kraji zvykem. Dostupné aplikace o IPv6 tyto oblasti zpravidla jen naznačují. Nevím o tom, že by byl (a to v celosvětovém měřítku) k dispozici text s takto uceleným a aktuálním popisem problematiky IPv6.



Kniha přepokládá, že čtenář má jisté základní znalosti o IPv4a fungování Internetu. Pravděpodobně by jste se obešli i bez nich, ale pochopení některých pasáží by se tak oé poznání ztížilo.



Děkuji všem, kteří přispěli ke vzniku tohoto textu. V první řadě své ženě Marcele a celé rodině, která mi jako vždy poskytla zázemí pro práci a měla se mnou trpělivost. Dále si speciální poděkování zaslouží kolegové z IPv6 skupiny sdružení CESNET, jejichž poznámky a rady pomohly dovést text do konečné podoby. Především Andrea Kropáčová pomohla odstranit nejednu pihu z krásy tváře knihy.

Pavel Satrapa