Intimníček 2

"Víš, jakou barvou voní posečená tráva?" Řekla drobná dívka s modrýma očima, pečlivě schovanýma za tmavými brýlemi. Její otázka nevyvolala smích, jak by člověk očekával, ale setkala se se zájmem. "Hm," zamručela druhá zamyšleně, "právě posečená tráva voní zeleně a žlutě, s malými kapičkami kvítků fialového jetelíčku, voní padlými čtyřlístky, létem, vlhkostí rozčeřenévody, jak se v ní cachtají malé děti, voní teplem i svěžestí, voní sluníčkem..." vydechla, zvrátila hlavu na pohovku, která měla barvu posečené trávy. To ale dívky nevěděly. Obě byly slepé... Autorka Šárka Junková napsala knížku o strastech a slastech dospívajícího mládí a zkoumá jeho niterný život. V prázdninovém táboře u táborového ohně hovoří dívky o svém údělu, o osudech svých přátel. Povídají si o důvěře i nedůvěře, domácím násilí, šikaně, lásce, sexu, o svých touhách, řeč přijde i na AIDS...