Dvanáct autorů a jejich svědectví o tíze svobody.
Jak události přelomových devadesátých let minulého století zasáhly do životů dvanácti romských autorů, jejich blízkých a tehdejší romské společnosti vůbec? Více než třicetiletá perspektiva a motivy prostupující celou sbírkou
Samet blues - Drsná devadesátá v povídkách Romů umožňují nahlédnout, jak se v čase proměňovala a na Romy dopadala společenská atmosféra. Její odraz zde má podobu porevoluční euforie z nabyté svobody a možnosti etnoemancipace přes záhy zakoušenou existenční nejistotu, sociální vyloučení, ohrožení vzestupem rasismu a patologickými jevy až po ztrátu tradičních romských hodnot, které jen těžko odolávaly požadavkům na individualismus a úspěch měřený majetkem. Různorodé autorské hlasy se tu skládají v jednolitý chór, obdobu amerického černošského blues žalujícího na těžký úděl nerovnoprávné menšiny.
Autoři Gejza Demeter, Eva Danišová, Michal Šamko a Květoslava Podhradská se v té době museli postarat o své rodiny. Příběhy podobné těm jejich, avšak zachycené z pohledu dětí – autorskou generací Husákových dětí a mileniálů, do sbírky vnáší Iveta Kokyová, Stanislava Ondová, Rena Horvátová, Maria Siváková, Věra Horváthová Duždová, Patrik Banga, Lubomír Čipčala a Martin Kanaloš. Zaznívá v nich nejen zklamání z promarněných šancí, které demokracie nabídla, ale i naděje, že je možné vést důstojný a plnohodnotný život, pokud je Romům umožněno vzdělávat se nesegregovaně a získat naplňující profesní uplatnění.
