Další povídkový soubor libereckého autora je návratem k jeho ústředním tématům. Vypráví o lásce v mnoha podobách, od romantického toužení přes sebezničující vzplanutí k manželskému posvěcení a lásce rodičovské, ale také o každodenním životě. Postavy se plahočí za svými cíli, někdy pochopitelnými, jindy směšnými či trapnými, také jsou však zmítány vlastními emocemi, přehnanými ambicemi i pevnějšími ambicemi i pevnější vůlí těch okolo sebe. Jsou to texty o zmatcích dospívání, o nepochopení a vytrácejících se citech, o stesku a beznaději, o stárnutí a marné snaze zastavit plynoucí čas, ale také o umění řešit problémy s humorem a optimismem. Hlavní je neztratit schopnost zase zvednout hlavu a začít znovu, navzdory všem prohrám a malérům.