Charlie Asher je úplně normální chlap. Lehce neschopný, mírně neurotický, tak trochu hypochondr. Je tím, čemu se říká beta samec – chlapík, který je vždy opatrný a věrný, ten typ, co je vždycky po ruce, když holku odkopne větší, vyšší, silnější alfa samec. Ale Charlie měl kliku. Je majitelem domu v srdci San Franciska a vetešnictví, které vede s pomocí oddaných, byť poněkud vyšinutých zaměstnanců. Jeho chytrá a krásná manželka Rachel ho pro jeho naprostou obyčejnost upřímně miluje. Ano, na beta samce si Charlie vede dobře. Tedy až do chvíle, kdy se mu narodí dcera Sophie. Zrovna když se porodem vyčerpaný Charlie chystá k odchodu z porodnice, zahlédne u Racheliny postele stát podivného muže v mátově zeleném obleku; muže, který tvrdí, že by ho nikdo neměl vidět. Jenže Charlie ho vidí a od té chvíle se začnou dít opravdu divné věci: Lidé kolem něj začnou umírat, na střeše jeho domu hřadují obří havrani a všude, kam se vrtne, jej pronásleduje temný šepot vycházející odněkud zpod chodníku. V jeho diáři na nočním stolku se začínají objevovat neznámá jména a než se naděje, umírají jejich nositelé. Zdá se, že si Charlieho Ashera najali na novou práci, nepříjemnou, ale zcela nezbytnou – práci Smrti. Je to špinavá práce. Ale někdo to přece dělat musí. Christopher Moore, díky jehož Nejhloupějšímu andělovi jsme propadli neodolatelnému kouzlu hororových Vánoc v Kalifornii, si tentokrát posvítil na neprobádané území, které nakonec budeme muset prozkoumat všichni – smrt a umírání. A výsledkem je román, který je legrační a vtipný, doslova k popukání.
