Kongitivně behavorální terapie je psychoterapeutický směr, který se od svého vzniku stále dynamicky rozvíjí a proměňuje. V mnoha myslích je KBT stále spojována s představou tradiční behaviorální terapie, při které "terapeut" pomocí systematického odměňovámí a trestání pacienta cvičí podobným způsobem, jakým jsou v cirkuse drezírovaná zvířata. KBT však v posledních letech rozvíjí především svou kongitivní teorii a praxi, takže i když si ponechala některé ze svých behaviorálních kořenů, v současné době se zaměřuje predevším na zkoumání a ovlivňování "vnitřních" psychických procesů, jako jsou interpretace a hodnocení sebe i okolního prostředí, jádrová přesvědčení a předpoklady o tom, jaký jsem a jaký je svět okolo, a na zjišťování, jak se vzájemně ovlivňují emoční prožitky a kongitivní procesy (tedy laicky řečeno, jak se navzájem ovlivňují rozum a srdce).