Radioterapie má významnou úlohu v léčbě lokalizovaného karcinomu prostaty. U časného onemocnění je alternativou radikální operace, zatímco u lokálně pokročilého karcinomu je optimální metodou k dosažení dlouhodobé místní kontroly. Možnosti konvenční radioterapie jsou limitovány tolerancí zdravých tkání. Trojrozměrná konformní radioterapie (3D-CRT) je spojena s technickým pokrokem, který nastal v 80. letech minulého století (počítačová tomografie, nové algoritmy pro výpočet dávky v prostoru, zobrazení z pohledu svazku záření). Metoda je založena na přesné definici a prostorové rekonstrukci cílového objemu a rizikových orgánů. Svazek záření je tvarován tak, aby kopíroval vymezený cílový objem. Výsledkem je homogenní ozáření oblasti zájmu při současném šetření okolních orgánů. Pomocí 3D-CRT je možné aplikovat suprakonvenční dávky záření, aniž by se významně zvýšilo riziko poškození zdravých tkání. Největší klinické zkušenosti s 3D-CRT jsou k dispozici právě u lokalizovaného karcinomu prostaty. Je prokázáno, že navýšení dávky záření o 10 - 20 %, ve srovnání s dávkou konvenční, vede k vyšší lokální kontrole onemocnění a zlepšuje dlouhodobé přežití bez biochemického relapsu. Na Klinice onkologie a radioterapie FN Hradec Králové, kde autor působí, léčí pacienty s karcinomem prostaty pomocí 3D-CRT od roku 1997.
Obsahem publikace je prezentace technických a dozimetrických aspektů 3D-CRT, komparace konvenční a konformní ozařovací techniky a především vyhodnocení akutní toxicity v rozsáhlém souboru pacientů.
