Muzika Noi byla v minulosti popisována jako pomalejší a snad ještě smutnější verze Čp 8 nebo jako svérázná česká verze písničkářů Nicka Drakea, Elliotta Smithe nebo Michaela Nace. Samotní členové skupiny mají hudební chutě velmi pestré, od jazzu přes klasiku po hardcore (zpěvák souběžně působí v emo – punkových Goro, kytarista ve folkrockové Veselé zubaté). Snad pro ten široký záběr se Noi přes využití víceméně tradiční folkové instrumentace posouvají stylově daleko od typické české „kotlíkařiny“.

Velkou roli v projevu kapely hrají ovšem také texty, posluchači často vnímané spíše jako zhudebněné básničky. „Mám dvě hlavní témata,“ přiznává P. Wagner, „víru a vztahy. Dá se říct, že nedokážu psát o ničem jiném.“ Mimo vlastních textů Noi zhudebnili také několik básní. Na album byl z nich vybrán text Ivana Jirouse. „Magora považuju za nejlepšího současnýho básníka a patří mezi moje největší oblíbence, hned vedle Reynka, Skácela nebo Kainara. Texty k písničkám mají samozřejmě ještě trošku jiný pravidla a tady obdivuju Jarka Nohavicu, Zuzanu Navarovou, Michala Horáčka, ale i Márdiho z Vypsaný fixy nebo Adama Nenadála z Gnu.“

Na albu hostuje řada hudebních přátel, se kterými se Noi během 6 let svého hraní potkali – Dan Eberle (O. Konrád a Gumbo), Klára Valentová (ex- Šarközi), Michal Stančík (Gothart), Petr Chlouba (Jablkoň) a Petr Veselý. Nahrávka vznikala ve studiu Professional Sound v produkci Petra Čapka a Vojtěcha Komárka. Netradičně řešený obal, ve kterém byly použity fotografie Tomáše Berana, má „na svědomí“ Jan Andersson z pražského Lemon Designu.