Řecká mytologie Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profilOblíbené literární žánry
Moje odznaky
Moje čtenářské kolekce
Moje aktivity
Elen síla lumenn' omentielvo, fanoušek Středozemě! Celá série Pána Prstenů profesora Tolkiena ve vaší knihovně je základem každé dobré fantasy sbírky.
Tento příspěvek prozrazuje důležité momenty děje, proto je skrytý, abychom vám nepokazili zážitek ze čtení.
Supernova patří mezi jedno z nejlepších zakončení série, které jsem měla tu čest přečíst. V knize bylo hodně zvratů, některé byly očekávané, jiné překvapivé. Závěr byl přesně podle očekávání - padouch byl poražen, dobro zvítězilo. Způsob provedení překvapil.
V tomto díle jsem ještě více viděla inspiraci Romeem a Julií a klidně tuto trilogii označím za retelling tohoto příběhu.
Epilog vyprávěný z pohledu Magpie byl hezkým zakončením. Přesněji ta část, která popisovala změnu společnosti po závěrečné bitvě a oslavy vítězství. Kromě toho jsme se dozvěděli, že Magpie je sestra Novy, která přežila díky svým schopnostem. A to je právě to. Proč skončila v děcáku, když se o ní měl Kapitán Chromium postarat? To si nikdo nevšiml, že není od krve a dýchá? Při zamyšlení jsem došla ke dvoum možným závěrům, první - Magpie není Novina sestra, jen někdo, kdo prožil totéž,- druhý – autorku to napadlo až při psaní třetího dílu.
Zklamaná jsem byla z vězení pro superpadouchy. Na jednu stranu se dobře představovalo, avšak na druhou působilo zanedbaně.
Dobře zde byl popsán stav, kdy někomu stoupne do hlavy moc a chce si ji za každou cenu udržet. Vše, co Kapitán Chromium dělal, dělal pro to, aby nepřišel o moc a důvěru lidí ve městě.
Autorka skvěle zvládla vztahy mezi postavami. Působily přirozeně a jejich vývoj byl popsán velice reálně.
Samotné charaktery byly dobře napsané a ve většině případů působily uvěřitelně. Nejméně uvěřitelná mi připadal Genissa Clarková. V předchozích dílech se chovala jako obyčejný člověk, který touží po moci a užívá si legální ubližování lidem. V Supernově se její povaha změnila a stala se z sadistická a sobecká mrcha. Působí to na mě, jako by autorka potřebovala nějaké velké drama na pozadí a Genissa se jí hodila. Naopak se mi líbil vývoj Novy, změna jejího přesvědčení a představy, jak by měla společnost vypadat. Bylo to popsáno uvěřitelně a nepůsobilo to, že by se její názory změnily lusknutím prstu.
Lehkým zklamáním byla kvalita textu, ve kterém bylo velké množství překlepů. To však z části vynahradila nádherná obálka.
Tento příspěvek prozrazuje důležité momenty děje, proto je skrytý, abychom vám nepokazili zážitek ze čtení.
Kniha neurazí, ale ani nenadchne.
Styl psaní autorky je čtivý a vtáhl mě do děje. Z něj jsem byla vykopnutá po několika stránkách, kdy se neudálo nic zajímavého. Kniha byla zaměřena hlavně na vztahy mezi postavami a hraní jedné holky na detektiva. Terryny detektivní pokusy byly realistické, docela rychle na ně přišli a byla potrestaná.
Trochu zklamaná jsem byla z popisu šedesátých let. Jeden z hlavních důvodů, proč jsem si knihu rozhodla přečíst, byl, že jsem se chtěla dozvědět něco více o způsobu života na počátku druhé poloviny minulého století. Byla jsem zklamaná. Nepoznala bych, že to není současná doba, kdyby se tam hodně často nemluvilo o probíhající válce ve Vietnamu a data před každou kapitolou.
Kapitoly byly docela dlouhé, takže se mi to trochu hůř četlo, avšak nebyl to žádný velký problém. Děj nebyl úplně chronologický, ale "útžkovitý", kniha tak zabírala události v rámci přibližně jednoho roku. Tento formát byl zpočátku velice zvláštní, ale zvykla jsem si na něj a ve výsledku se mi líbil.
Dobře zvládnutá byla chemie mezi postavami, ať už mezi čtveřicí subjektů z laboratoře, tak mezi jejich blízkými. Krásně byl vykreslen vztah Terry a Andrewa, kteří se dostali mezi pět mých oblíbených knižních párů.
Postava, kterou jsem současně milovala a nenáviděla, byl Martin Brenner. Je to úžasný realistický záporný charakter, ze kterého šel strach už jen jeho vystupováním. Chtěla bych vidět více podobných záporných postav ve více knížkách, abych se o hlavní hrdiny opravdu bála.
Hlavní hrdinku Terry jsem měla poměrně ráda, avšak chvilkami mi lezla na nervy. Nejoblíbenější postavou byla Glorie. Byla chytrá, ráda přicházela na kloub záhadám, udělala by cokoli, aby pomohla přátelům, a milovala komiksy, čímž si získala mé srdce. Bylo mi líto, že ona nebyla vyprávějící postavou místo Terry, avšak chápu, proč tomu tak bylo.
Jako poslední bych ráda zmínila fakt, že když Brenner zjistil, že je Terry těhotná, dokázala jsem docela přesně odhadnout, co se stane. Trochu mě to mrzelo, avšak nepovažuji to za nijak velký problém.
Komu bych knihu doporučila?
Knihu bych doporučila někomu, kdo má rád pomalý postup děje a méně akce. Čtenáře vyhledávajícího rychle plynoucí příběh nabytý akcí by to mohlo zklamat. Kniha je vhodná i pro neznalce Stranger things.
Nádherné omalovánky s velkou variabilitou obrázků k vybarvení - ať už velikostně nebo složitostí. Každý si v nich najde to pravé. Navíc vydrží opravdu dlouho.
Číst víc
Váš čtenářský profil je na světě! Odteď se můžete každému pochlubit, jací úžasní čtenáři jste!
