Knihy
E-knihy

Jitka Pikula

2

Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?

Založit si profil
Oblíbené literární žánry
Oblíbení autoři

Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?

Založit si profil
Oblíbené literární žánry
Oblíbení autoři
Zobrazit více

Moje odznaky

2020
2019
Zobrazit více

Moje aktivity

2
Jitka Pikula

Jitka Pikula získala odznak Šťastných 7

31.03.2020 22:18

Tento rok se vaše knihovna rozrostla už minimálně o 7 knih… Doufáme, že už jste se do nich pustili :-)

2
Jitka Pikula

Jitka Pikula získala odznak Máte čtenářský profil

04.09.2019 23:59

Váš čtenářský profil je na světě! Odteď se můžete každému pochlubit, jací úžasní čtenáři jste!

2
2

Jitka Pikula napsala recenzi

04.09.2019 22:29

"Zdá se mi absurdní, že svět jde dopředu, a přitom vytváří hranice tam, kde dřív nebyly." Na knihu jsem narazila až v souvislosti s loňskou čtenářskou výzvou, ale teprve návštěva vily Tugendhat mě přiměla k jejímu přečtení. Je neskutečné, jak se Mawerovi podařilo vykreslit pocity, které má ten, kdo vstupuje do obytné části vily Tugendhat, do skleněného pokoje. To, co jsem četla, byly moje pocity.... Ten prostor a světlo mi (mimo jiné) vehnaly slzy do očí, a když jsem četla popisy v knize, ocitala jsem se na tom místě znovu a znovu. Co se samotného příběhu týče, je hodně těžké si udržet uvědomění, že rodina a postavy jsou fiktivní (až na některé, což zmíněnému uvědomění nepřispívá), protože se objevují na pozadí skutečných dějin. (Člověk se pak potomkům úplně nediví, že knihu tak nenávidí). Mawer to vypravěčsky zvládl skvěle, jako by všechna ta období prožil, a právě jednotlivá období a změny v politickém klimatu ženou celý příběh vpřed. Uprostřed stojí hlavní postava, dechberoucí a ojedinělý dům, který všemu zdánlivě nečinně přihlíží, a také lidé milující a chybující v dramatických podmínkách 20. století.
"Je na jednotlivcích, aby přiměli své vlády k činům."
P.S.: Film změnil přesně ty "detaily", které z knižního příběhu dělají výjimečný zážitek.

Čti víc

2
Jitka Pikula

Jitka Pikula Nepřečtená

04.09.2019 22:28

2
2

Jitka Pikula napsala recenzi

04.09.2019 22:27

"V jejich domě neplatí žádná večerka, žádná pravidla, žádný dozor, nic. Proto je to takový hodný kluk. Nechápeš? Nemá, proti čemu by se bouřil."
Manžel se na mě díval, jak se má ramena otřásají vzlyky. "Co se stalo?" - "Nic, to jen ta knížka. Je to tak smutné, a přitom vůbec ne." A když nad tím teď přemýšlím, lépe to vystihnout nedokážu. Odhoďte veškerou předpojatost, že je příběh vystavěn na vztahu dvou mužů. Ty myšlenky by mezi mužem a ženou tak nerezonovaly. Pro mě je tato kniha obrovským překvapením a obohacením. Po jejím přečtení mám pocit, že ji cítím ve svém nitru.

Čti víc

2
Jitka Pikula

Jitka Pikula Nepřečtená

04.09.2019 22:27

2
2

Jitka Pikula napsala recenzi

04.09.2019 22:25

“Dobrým čtenářem Nabokova by mohl být jen jiný Nabokov.”
Lolitu jsem si koupila v roce 2003. Byla jsem na gymplu a přesně si pamatuji to brněnské knihkupectví a taky ten pocit, tu radost z revidovaného vydání. Nedokážu vysvětlit, ba ani pochopit, proč jsem ji poprvé přečetla až za 16 let. Velký dík patří Martinusu, že právě Lolitu vybral do čtenářského klubu na duben. Neumím stručně popsat, jak výborná, jak precizní ta kniha je. Měla jsem nutkání vzít mapu Spojených států a značit si, kudy cestovali - co kdyby i toto mělo nějaký význam? Skoro mě děsí, na jaké úrovni musí být myšlení a vnímání člověka, který dokáže takový román napsat. Vím jistě, že až budu číst Lolitu příště a příště, objevím v ní zase něco nového - osobně jsem měla v této “poličce” zatím asi jen Annu Kareninovou. Tak už jí nebude smutno :)))
"Pro mne existuje prozaické dílo pouze do té míry, pokud mi poskytuje to, co zhruba nazvu estetickým blahem, čili pocit být nějak, nekde napojen na jiné stavy bytí, kde je umění (zvědavost, něha, vlídnost, extáze) normou. Takových knih není mnoho."

Čti víc

2
Jitka Pikula

Jitka Pikula Nepřečtená

04.09.2019 22:24

2
2

Jitka Pikula napsala recenzi

04.09.2019 22:22

Moje první Mornštajnová. Zdánlivě obyčejný příběh, který je silný v tom, jak je běžný. Dobře zpracovaná psychika postav, ovlivňovaná atmosférou doby, fungující jak v ženském, tak v mužském principu. Párkrát mi ztuhla krev v žilách jen při náznaku budoucího děje. I když jsem si při zmínce, že Blanka je výborná řidička, představila jiné vyústění, tak bylo nakonec stejně fatální. A to, v čem se hlavní hrdinka/vypravěčka tak značně odlišuje od ostatních, mi došlo teprve, až když to bylo jasně pojmenováno. Do té doby mi to nesecvaklo a to zjištění mnou otřáslo.

Čti víc

2
Jitka Pikula

Jitka Pikula Nepřečtená

04.09.2019 22:21

„Nejužitečnější jsou knihy, které nutí čtenáře k doplnění. “

Voltaire