


Přečtete na zařízeních:
Nelze měnit velikost písma, formát je proto vhodný spíše pro větší obrazovky.
Více informací v našich návodech
Přečtete na zařízeních:
Více informací v našich návodech
Přečtete na:
Nepřečtete na:
Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profilČtu, píšu, čtu, co jsem napsala, a píšu o tom, co jsem četla. Studentka bohemistiky a anglistiky, milovnice animáků a autorka pár YA věcí. Ale především knižní nadšenec.
Nádhera. Tím bych popsala celý příběh. Po jediný den sledujeme osud hlavního hrdiny, který se prolíná s boční linkou, která to celé vztahuje k magickému realismu, a perfektně se to doplňuje. Ness vypráví neotřelým způsobem, píše poetickým jazykem a málokdo dokáže pocity postav popsat jako on. Půvab jazyka si zachovává i česká verze, za což patří veliký dík překladatelům. Ness to zkrátka umí - vtáhnout vás do děje, vykouzlit vám úsměv na tváři a hned potom ho doslova rozbombardovat. I v Adamovi řeší důležité otázky, na které snad ani neexistuje odpověď. A rozhodně jde o knihu, kterou bych mohla číst pořád dokola.
Lze odolat knize slibující rock'n'roll a s textem Bowieho songu na obálce? Většina knižních hrdinů poslouchá spíš současnou populární hudbu, takže i to byl jeden z důvodů, proč jsem po knize sáhla. Skrytá píseň je psaná v e-mailech, čili se jedná o takový moderní epistolární román, a každý z nich začíná nějakou skladbou, takže vám autorka minimálně doporučí něco k poslechu. Příběh jako takový je poutavý, autorka nám dává prostor nahlédnout do světa rockových kapel a také na populární festival v Glastonbury, na který už asi po přečtení nepojedete :D Některé charaktery mě trochu zarážely, ale předvídatelnost děje minimální a jako thriller to funguje. Jen tak lehce neodhadnete, kdo za tím vším stojí. :)
Jak se říká; nesuď knihu podle obalu. U Lískového lesa to platí stoprocentně. Anotace slibuje temný pohádkový příběh, kterého se nám sice v určité míře dostane, ale... no, ale.
Někteří autoři píšou hlavní hrdiny naschvál nepříjemné, ale tady jsem to prostě nemohla překousnout. Alice mě štvala de facto úplně vším, a i když pak byla spousta jejího chování vysvětlena, stejně to nepomohlo. Většina děje si to taky frčí stylem deus ex machina a to mě fakt nebaví. Ano, jsou tam temné pohádky, a to dost - tohle autorce neupřu, stejně jako chladný odstup a svižný styl vyprávění, jenže to to bohužel nezachrání. Melissa Albert má pár es v rukávu, ale většinu z nich buď okamžitě prozradí, nebo to odhadnete. Je to originální, ale zpracování mi bohužel nesedlo.
Jak se říká; nesuď knihu podle obalu. U The Hazel Wood to platí stoprocentně. Anotace slibuje temný pohádkový příběh, kterého se nám sice v určité míře dostane, ale... no, ale.
Někteří autoři píšou hlavní hrdiny naschvál nepříjemné, ale tady jsem to prostě nemohla překousnout. Alice mě štvala de facto úplně vším, a i když pak byla spousta jejího chování vysvětlena, stejně to nepomohlo. Většina děje si to taky frčí stylem deus ex machina a to mě fakt nebaví. Ano, jsou tam temné pohádky, a to dost - tohle autorce neupřu, stejně jako chladný odstup a svižný styl vyprávění, jenže to to bohužel nezachrání. Melissa Albert má pár es v rukávu, ale většinu z nich buď okamžitě prozradí, nebo to odhadnete. Je to originální, ale zpracování mi bohužel nesedlo.
Předtím se mi smáli a pohrdali mnou pro mou ignoraci a tupost, teď mě nenávidějí pro mé znalosti a vědomosti. Co, proboha, ode mne chtějí?