1. kapitola : O svobodném přístupu k informacím
2. kapitola : O informačních systémech veřejné správy
3. kapitola : O ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu

DŮVODOVÁ ZPRÁVA k návrhu zákona o právu na digitální služby a o změně některých zákonů. Předkládá se návrh zákona o právu na digitální služby a o změně některých zákonů. Hlavním cílem návrhu je zásadním způsobem posílit práva fyzických a právnických osob v pozici uživatelů služeb, tj. „klientů orgánů veřejné moci“, na poskytnutí služeb orgánů veřejné moci elektronicky, tj. formou digitální služby. Obsluha uživatelů služby orgánem veřejné moci s využitím elektronických prostředků komunikace je moderní a efektivní způsob, jak zajistit poskytnutí služeb, které jsou aktuálně realizovány za fyzické přítomnosti uživatele služby či jeho zástupce, distančně v listinné podobě nebo asistovaně prostřednictvím služeb kontaktních míst veřejné správy. V současné době neexistuje ucelená právní úprava postavení uživatelů služeb při poskytování služeb orgány veřejné moci. Doposud ani neexistuje žádný relevantní a státem garantovaný přehled služeb orgánů veřejné moci (respektive jejich úkonů vůči uživatelům služeb), na které má de facto každá osoba při splnění příslušných předpokladů právo a které je orgán veřejné moci povinen poskytnout. Vše výše uvedené si klade předkladatel touto právní úpravou za cíl změnit a poskytnout tak uživatelům služeb nejen větší právní jistotu při využívání digitálních služeb, ale i právní nárok na jejich poskytnutí. Celý princip navrhované právní úpravy je záměrně vystavěn na zásadní systémové změně dosavadního paradigmatu v přístupu k úpravě vazeb mezi orgány veřejné moci jako poskytovateli veřejné služby a uživateli těchto služeb. Návrh ve své konstrukci zakotvuje právo „fyzických a právnických osob na poskytnutí digitálních služeb orgány veřejné moci při výkonu jejich působnosti” a zároveň „povinnost orgánů veřejné moci poskytovat digitální služby”, i když konkrétní povinnosti takovou digitální službu poskytnout jsou nezřídka v právních předpisech již přirozeně zakotveny.