Knížka Příběhy skalních vyhlídek Českého ráje začala zcela přirozeně vznikat jako jakýsi očekávaný výsledek poznání autorů publikace Příběhy rozhleden Českého ráje vydané roku 2018, že každý, kdo prochodí Český ráj, sezná, že je to krajina skalním vyhlídám zaslíbená. A tak museli dohnat i pro ně překvapivý nedostatek, že žádná samostatná publikace o českorájských místech dalekého rozhledu doposud nevznikla.
V knize o 240 stranách je popsáno, či v některých případech alespoň zmíněno, okolo šesti desítek vyhlídkových míst na skalách v překrásném území mezi Jičínem, Semily, Turnovem, Mnichovým Hradištěm a Sobotkou. Najdeme zde tradiční a známé lokality jako je Zahrádka pod Pantheonem, Vyhlídka Českého ráje v Prachovských skalách či Mariánská vyhlídka, ale i zapomenuté vyhlídky Markovu, Seifertovu či Liebiegovu. Klasické vyhlídky se zábradlím autoři doplnili i místy se zajímavým či zcela fascinujícím rozhledem – tak se v knize poněkud nesystémově objevuje i Vyskeř, Mužský či Tibetský altán v Kacanovech. K mnoha místům se podařilo dohledat údaje o vzniku, mecenáších i osobách, po nichž byla vyhlídková místa pojmenována. Text Marka Řeháčka je tentokrát hojně obohacen i citáty z dobových knih a tisku, často knižně doposud nepublikovaných a běžnému turistovi tedy nedostupných. Vyprávění tradičně doprovázejí fotografie Jana Pikouse, který se zase snaží čtenářům ukázat nejen známé krásy skalních vyhlídek, ale i jejich skvělou náladu v časech zimy či mlh, s nimiž nebývá silný turistický zážitek obvykle spojován.
Kniha nemá ambici být ani encyklopedií vyhlídkových míst Českého ráje, ani historickou monografií, vyčerpávajícím způsobem popisující vyhlídky jako zajímavý fenomén turistické infrastruktury přelomu 19. a 20. století. Navazuje v tomto směru na rozhlednovou řadu vytvořenou dvojící Řeháček - Pikous (Příběhy rozhleden Jizerských hor, Příběhy lužických rozhleden, Příběhy rozhleden Českosaského Švýcarska a konečně i Příběhy rozhleden Českého ráje). V dobové literatuře poctivě vybádané údaje o jednotlivých místech, popisy skal a výhledů z nich i tady doplňují pocity autorů, jejich náhled na jednotlivá místa a někdy trochu neskromně i na svět pod vyhlídkami.
V knize čtenář také narazí na onu úžasnou rozporuplnost turistického využití krajiny, která je českými turisty od konce 19. století označována za RÁJ. Od té doby sem míří doslova miliony výletníků a jednotlivá místa v krajině, a vyhlídky patří k nejčastějším, jsou tak hojně navštěvována, až jsou přelidněna. Někomu to vyhovuje, protože návštěva krajiny je tak i dnes společenskou událostí, kde hraje důležitou roli i vyladěné oblečení a dojem z něj. Jiní, často v podobě filosofujících trhanů, před těmi davy prchají do tichých míst mimo hlavní trasy turistů. Autoři soucítí s oběma skupinami. O pocitech z přelidněnosti i osamělosti krajiny je proto tentokrát velká část příběhů spojených s vyhlídkami. Vzniká tak zvláštní turistický průvodce, snažící se výletníky vést nejen mezi skalami, ale někdy lehce i životem poutníka.
