Literární debut Eminy Budurinové s názvem Flákač a princezna pojednává o skupině zhruba pětadvacetiletých lidí. Někteří pracují, jiní se jen tak poflakují, všichni řeší své vztahy na častých mejdanech a v oblíbených hospodách. Poměrně sugestivně jsou líčeny jejich sexuální kontakty.
Hlavní postavou je Dita, pětadvacetiletá dívka, čerstvě nezávislá na bytě svých rodičů. Dává si předsevzetí, jež neplní, trochu moc pije a kouří a ráda se utápí v depresích. Má samaritánské sklony a bezmezně miluje Štěpána. Tenhle sedmadvacetiletý puberťák, který snadno proplouvá životem a na stěnu svého pokoje si po desítkách vylepuje akty svých partnerek, toho samozřejmě zneužívá.
Kartami zamíchá až mladičká Karla, která se objeví v druhé půlce příběhu. Díky ní v sobě Štěpán objevuje vlastnosti, o nichž do té doby neměl ani tušení.
Autorka rozhodně popírá, ze se jedná se o autobiografii. "I když některé věci se skutečně staly. Třeba v jedné hospodě obsluhoval číšník, který nám přinesl trojitou objednávku a šel si zdřímnout na schody," upřesňuje.
Název knihy je vysvětlován přímo v textu: "Hele na Štěpána s tou holkou. Jsou jak flákač a princezna," změnila téma Mary.
"Jako kdo?" zeptala se Dita.
"Jako flákač a princezna. To je jedna písnička od Gorana Bregoviče z doby, kdy hrál s kapelou Bijelo Dugme. Je to o chlápkovi, co střídá ženský jako fusky a narazí na jednu, co byla až do té doby maminčina princezna. A on ji posílá už domů, že ji doma určitě hledají, a ona na to, že nikam nepůjde, že je fakt dobrej v posteli, že alespoň ještě jedno číslo… Já tu písničku fakt miluju. A k vaší velké radosti slibuju, že ji zpívat nebudu."
