Sanderovo umění spočívá v tom, že píše jednoduše, ale živě a originálně o existenciálních tématech. Vypráví o mladíkovi, který prožívá proměny svého rodiště na severoněmeckém pobřeží; o ženě, jež se snaží uniknout z fádního partnerského vztahu; odhaluje ve vzpomínce svých hrdinů utajovanou lásku k NDR a jejich společný sen o cestě do Benátek; nebo představuje důchodce, který hledá smysl života v pokusu o neobvyklý rekord. "Tato místa zůstávají stíny na bíle prostřeném stole." Jsou tu, působí reálně, ale přesto trochu záhadně. Povídky Gregora Sandera popisují "mezitóny" života.