Studie pojednává o vývoji problematiky takzvaného Staroměstského kamene, který byl objeven v 80. letech 20. století v archeologické lokalitě Staré Město u Uherského Hradiště. Jednalo se o úlomek pískovce, který na svém povrchu nesl jasně viditelné vrypy. Právě ty se staly předmětem několik let se táhnoucí diskuze v řadách filologů, archeologů a historiků. Pozadí této problematiky načrtáváme na podkladě korespondence jednoho z nejvýznamnějších slavistů 20. století, Vojtěcha Tkadlčíka.