...Svobodné zednářství je světská bratrská organizace, tradičně přístupná pouze mužům. Hlásá principy mravnosti a usiluje o uplatňování bratrské lásky a dobročinnosti mezi všemi lidmi, nejen mezi zednáři. Není vírou; je ale v jistém smyslu společenstvím věřících mužů, protože od svých členů požaduje, aby věřili v existenci "nejvyšší bytosti". Jméno této bytosti, písmo, v němž je zjevena, a způsob, jakým má být uctívána, je záležitostí každého zednáře samotného. Při vstupu do řádu zednáři skládají slib na "Knize svatého zákona"; každý zednář slibuje při takové knize, kterou on sám považuje za svatou. Svobodné zednářství vede každého bratra k tomu, aby následoval učení své vlastní víry, avšak podrobnostmi těchto náboženství se nezabývá; sektářské náboženské diskuse jsou při zednářských shromážděních zapovězeny. Řád tedy není vírou, ale lze jej považovat za její "filosofický doprovod". Tato myšlenka se skrývá i v definici, vyňaté z poučení prvního stupně (proces napodobení), popisující zednářství jako "svébytný systém mravnosti, zahalený závojem alegorie a ilustrovaný symboly"...
