Novoanglické puritánství tak, jak je běžně vnímáno v rámci našeho civilizačního okruhu, by bylo spíše temnou skvrnou na jeho tváři. Šarlatové písmeno, despocie fanatických sektářů a mravně přepjatých patriarchů je nicméně výplodem literárně-dějepisné reflexe 19. a počátku 20. století. Puritánskou kolonii Masachusetts od počátku tvořila pestrá mozaika osobností, zájmů, nadějí a osudů, které se spolu učily v rámci doktríny vycházet tak, aby smělý migrační záměr neztroskotal. Bezprostřední vjem tohoto strhujícího procesu zprostředkují zápisky dlouholetého guvernéra Johna Winthropa; připojené studie pak zachycují celou škálu výzev a konfrontací, jimž byli puritáni vystaveni, od drsného prostředí přes vnitřní nesváry, rodinná dramata, existenci nestandardních individualit až po nesnadné setkávání a střetávání s domorodými národy. Výsledný obraz je pro čtenáře mnohem poutavější a autentičtější než ono biblické město na hoře, jak si je symbolicky přisvojila americká státní tradice.