Protože Jean-Jacques Rousseau představuje možná nejvlivnějšího francouzského filozofa, dvě stě třicet let od jeho smrti rozhodně nelze nechat bez povšimnutí. Rousseau není mrtvá postava evropských dějin, mimo jiné proto, že se právě dnes promítá do rétoriky těch, kdo volají po údajném návratu k přírodě a touží po životě mimo civilizaci, samozřejmě nikoli pro sebe sama. O tom, zda a nakolik jde o nevinnou utopii nebo o nebezpečný sen, pojednává nový sborník Centra pro ekonomiku a politiku.
Část A sborníku přináší texty ze semináře "Jean-Jacques Rousseau – 230 let od smrti" z 23. června 2008. Ředitel ústavu politologie Filozofické fakulty UK Milan Znoj vysvětluje Rousseauův posun od "Původu nerovnosti" ke "Společenské smlouvě". Vedoucí katedry filozofie Vysoké školy ekonomické Ján Pavlík zkoumá vztah rozumu a citu u Jean-Jacquese Rousseaua. Profesor Miloslav Bednář z Filozofického ústavu Akademie věd rozebírá Rousseauovo pojetí dějin. Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku vykládá Rousseaua jako předchůdce francouzské revoluce.
V části B uveřejňujeme další zajímavé doplňkové texty k rousseauovskému výročí. Profesor Vladimír Čechák z Vysoké školy finanční a správní podrobně mapuje život Jean-Jacquese Rousseaua. Jiří Chotaš z Filozofického ústavu Akademie věd ČR se zabývá Rousseauovými méně známými spisy – "Návrhem ústavu pro Korsiku" a "Úvahami o polské vládě".
V části C přetiskujeme úryvky ze slavných děl Jeana-Jacquese Rousseaua. Výňatek z "Vyznání" popisuje Rousseauovo náhlé osvícení, když dijonská akademie vypsala cenu za esej na téma, zda pokrok věd a umění přispěl ke zkáze nebo zušlechtění mravů. V úryvku eseje "O původu a nerovnosti mezi lidmi" vykládá Rousseau vznik lidské společnosti a kritizuje soukromé vlastnictví. V úvodu pojednání "O společenské smlouvě" Rousseau tvrdí, že člověk se narodil jako svobodný, ale všude je v okovech.
Svou kritikou soukromého vlastnictví jako zdroje společenské nerovnosti se Jean-Jacques Rousseau zapsal jako předchůdce marxismu. Svou idealizací života v přírodě a kritikou moderní vědy, kultury a civilizace Rousseau dodnes ovlivňuje soudobé hnutí zelených. Jak varuje tento sborník, boj proti civilizaci může vyústit do popření lidské svobody. Měli bychom jej pozorně studovat.
