Tomášovým úmyslem je pojednat o andělech (separovaných substancích), a traktát je rozdělen do dvou hlavních částí.
V první části se Tomáš pokouší shrnout a kriticky posoudit to, co o separovaných substancích soudili různí filosofové od samého počátku filosofie až do Tomášovy doby, především Platón a Aristotelés.
Ve druhé části traktátu vykládá Tnauka, andele, vyklad, omáš katolickou nauku o andělech, která je založena na Písmu svatém, na učení církevních otců a na odkazu Dionýsia Areopagity, který "vynikl nad ostatní myslitele ve výkladu toho, co náleží duchovým substancím". Tato teologická část zůstala bohužel nedokončena a tvoří podstatně menší část spisu.
Traktát tedy zůstal především důležitým a bohatým zdrojem poznání klíčových aspektů Tomášova metafyzického myšlení.