Zákony IV obsahují právní předpisy pro oblast stavebního zákona, katastru nemovitosti, bydlení a požární ochrany a bezpečnosti, pozemkových úprav, vyvlastnění, k výkonu povolaní autorizovaných architektů a souvisejících předpisů. Všechny právní předpisy obsahují novely zákonů k právnímu stavu 1. 1. 2025. Publikace je tematicky rozdělená do 5. kapitol.
OBSAH ZÁKONY IV/2025
1. kapitola – Stavební zákon
Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon
Vyhláška č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb
2. kapitola – Katastr nemovitosti
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí – katastrální zákon
Vyhláška č. 357/2013 o katastru nemovitostí – katastrální vyhláška
3. kapitola – Požární bezpečnost
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně
Vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci
Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
4. kapitola – Pozemkové úpravy
Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
Vyhláška č. 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav
Zákon č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění
Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu
5. kapitola – Související předpisy
Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
Změna stavebního zákona
V souhrnu tak předložený návrh ruší v přechodném období povinnost aplikace ustanovení stavebního zákona, která ukládají stavebním úřadům, orgánům územního plánování a dotčeným orgánům povinnost evidovat úkony v řízení a postupy v informačních systémech stavební správy. Tím dochází i k pozastavení nutnosti využívat informační systémy stavební správy při výkonu jejich působnosti.
Národní geoportál územního plánování a informační systém stavebního řízení jsou agendovými informačními systémy, což ve veřejném diskurzu navozuje dojem, že se jedná o povinně využívané systémy ze strany veřejné správy. Tyto systémy je nutné podle stavebního zákona využívat pouze v případě, kdy je jejich prostřednictvím naplňována evidenční povinnost vůči jiným informačním systémům stavební správy, neboť tyto agendové informační systémy slouží jako nástroj pro výkon působnosti orgánů územního plánování, stavebních úřadů a dotčených orgánů, ale také jako přístupové platformy do evidence stavebních postupů a evidence elektronických dokumentací (kde je přístupovou platformou pro stavebníky i portál stavebníka). Označení národního geoportálu územního plánování a informačního systému stavebního řízení za agendové informační systémy neznačí povinnost v těchto systémech pracovat, ale znamená, že v takovémto systému lze zpracovávat, vytvářet a poskytovat údaje v souladu se zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
Ministerstvo pro místní rozvoj může i nadále rozvíjet systémy stavební správy a může probíhat testovací provoz informačních systémů tak, aby po jeho skončení mohly být nasazeny k využití v procesech podle stavebního zákona a jiných zákonů.
Orgány územního plánování, stavební úřady a dotčené orgány v přechodném období nadále mohou využívat informační systémy stavební správy (např. pro tvorbu příslušných dokumentů), mohou však využívat i své dosavadní systémy.
Změna zákona o zadávání veřejných zakázek
Navrhovaná právní úprava pro oblast zadávání veřejných zakázek je očekávána a cílí na plné využití rozsahu, který je dán evropským právem pro tzv. vyhrazené veřejné zakázky. Pro zadavatele i dodavatele dojde ke snížení administrativní náročnosti a chybovosti v zadávacím řízení, protože doložení, že se jedná o dodavatele, ke kterému výhrada směřuje, bude činěno prostřednictvím odkazu do veřejně vedeného registru integračních sociálních podniků.
Po přechodnou dobu dvou let bude možné splnění výhrady prokazovat jak zápisem dodavatele do registru integračních sociálních podniků, tak i potvrzením Úřadu práce České republiky o tom, že je zaměstnavatelem na chráněném trhu práce. Následně bude možné splnění výhrady prokazovat zejména zápisem dodavatele v registru integračních sociálních podniků.
