Fahrenheit 451
Před pětapadasáti lety mistrovsky vykreslil jeden z největších amerických autorů naši utopickou budoucnost: myšlení je pro stát nebezpečné a jen státu se má věřit, hlídejte své sousedy a hlavně – spalte všechny knihy... Číst víc
Před pětapadasáti lety mistrovsky vykreslil jeden z největších amerických autorů naši utopickou budoucnost: myšlení je pro stát nebezpečné a jen státu se má věřit, hlídejte své sousedy a hlavně – spalte všechny knihy... Číst víc
Našli jste nepřesnosti? Dejte nám, prosím, vědět!
Americký spisovatel Raymond Douglas Bradbury je jedním z nejznámějších sci-fi autorů dvacátého století. Narodil se v Illinois ve Waukeganu. Jeho dědeček a pradědeček byli vydavatelé novin a Bradburyho to odjakživa táhlo ke knihám. Už jako malý hodně psal a četl a trávil většinu svého času v místní knihovně. Mezi jeho oblíbené autory patřil Wells, Verne a Burroughs. Waukeganská knihovna byla později místem, kde se odehrával jeho román Tudy přijde něco zlého. Kdyby se Bradbury nestal spisovatelem, pravděpodobně by se chtěl stát kouzelníkem. Magie byla jeho velkým koníčkem. Když mu bylo 13 let, jeho rodina se přestěhovala do Los Angeles; Ray po absolvování tamější střední školy nenastoupil na univerzitu, jak se od něj očekávalo, ale začal se živit jako prodavač novin. Tvrdil, že veškeré potřebné vzdělání mu daly knihovny a vysoká škola pro něj byla zbytečná. A bylo to právě v knihovně Powell Library při UCLA, kde si ve studovně pronajal jeden psací stroj, na kterém napsal své nejslavnější dílo 451 stupňů Farenheita (1953). V listopadu 1941 vydal v časopise Super Science Stories (Skvělé vědecké příběhy) povídku s názvem Pendulum, za kterou získal svou první odměnu, 15 dolarů. Na konci roku 1942 už pracoval jako spisovatel na plný úvazek. Jeho první sbírka povídek Temný karneval vydalo v roce 1947. Ačkoliv začal už v roce 1938 publikovat sci-fi povídky ve fanzinech a byl přizván do Losangeleského sci-fi spolku, nikdy se za spisovatele science fiction nepovažoval, říkal o sobě, že nepatří do žádné narativní kategorie. Populárním se stal teprve až po vydání své sbírky povídek s názvem Marťanská kronika, která je představitelem filozofické science fiction. Kromě povídek a románů psal také eseje, kritiky a detektivky. Byl velmi plodným autorem, celkem napsal více než 30 knih a přes 600 povídek. Co se týče Bradburyho soukromého života, celý život žil v Los Angeles se svou manželkou Margueritou, čtyřmi dcerami a smečkou koček. Je proslulý tím, že celý svůj život zarytě odmítal moderní technologie a tvrdil, že k životu by člověku měl bohatě postačovat telefon a psací stroj.
Nakladatelství Baronet a. s. již od roku 1993 předkládá svým čtenářům bohatý ediční záběr - každým rokem vydává kolem 100 nových titulů, do dnešního dne je to již více než 1650 knih. Významný podíl na edičním profilu nakladatelství tvoří romány určené zejména pro něžné pohlaví, avšak vydává knížky ze všech žánrových oblastí - od historického románu přes science fiction a fantasy až po militaria, detektivky i literaturu faktu. Tak, aby si v jeho edičním plánu mohl každý čtenář vybrat svou knihu.
Kromě vydávání světově proslulých autorů se nakladatelství snaží zpřístupnit českým čtenářům co nejdříve díla nacházející se na nejvyšších příčkách zejména amerických žebříčků popularity, jako jsou bezkonkurenční cyklus Pravá krev autorky Charlaine Harris nebo romány J. R. Ward, tak i zajímavá díla, jež jsou méně na očích veřejnosti. Například nově nalezené rukopisy věhlasného Alexandra Dumase Rytíř de Sainte-Hermine a Rudá sfinga, vzpomínky maršála Erwina Rommela, nejslavnější knihu o pilotování O umění létat W. Langewiescheho, knihy o fotbalu (Góly nepadají náhodou), lékařství či přírodních vědách. Mezi nejoblíbenější patří válečné vzpomínky německých a sovětských účastníků 2. světové války.
„Ať člověk utíká, jak chce, sobě samému neunikne. Je to jako se stínem. Pořád se vás to drží.“