Žít dlouhou dobu v nesouladu sám se sebou se trestá i z medicínského hlediska. Ve dvaceti je to sice burcující a inspirující, jenže Arthur Less – druhořadý spisovatel a průměrný kalifornský gay – neochvějně míří k padesátce, kterou úkorně vnímá jako pomstu osudu. Nebude lepší, když se přibývajícím létům poddá a přestane marně brzdit nohama o koberec? Zrada dlouholetého partnera ho přiměje zařídit si dočasný odklad a zahrát si na světoběžníka, přestože do toho má taky daleko. Přes Mexiko a Itálii cestuje do Německa, následuje Francie a pak Maroko, Indie a nakonec jídelna starodávného japonského hostince. Poletuje při tom po letištích jako poděs, přednáší studentům v jazyce, který neovládá, flirtuje na pařížském balkonu, brázdí Saharu na velbloudovi a chystá si žaludek na kulinářskou reportáž…

Nabarvené závoje i papírové masky postupně odpadají, směšně váhavý hrdina se zklidňuje a už si nestýská. Že by se konečně smířil s možností, že tu nebude napořád? A svět ho odmění: co bylo dosud pouťovým sklíčkem, nečekaně zkrásní.

Kniha obdržela Pulitzerovu cenu za rok 2018.