John Holt (1923 – 1985; americký pedagog, autor knih o vzdělávání ) v této knize přináší pro mnohé provokativní pohled na vzdělání, povinnou školní docházku a školy. Tradiční školství, ve kterém sám po jistou dobu působil, ho zklamalo, jeho snahy o reformu školství padly poté, co zjistil, že ji v podstatě nikdo nechce, a proto začal hledat jiné cesty, jak dětem pomoci učit se. Díky dlouhodobému pozorování způsobů, jakými malé děti objevují svět a své místo v něm, získal cenné poznatky, které posléze aplikoval na vzdělání obecně.
Stal se obhájcem a propagátorem domácího vzdělávání (homeschoolingu) a zejména přístupu unschoolingu.
V této knize Holt vysvětluje, proč je dobré, když se děti učí mimo školy s pomocí rodičů, dalších dospělých či svých kamarádů. Předkládá v ní své cenné postřehy o tom, jak se děti učí, i zkušenosti a praktické nápady pro rodiny, které chtějí učit své děti mimo školy. Tato kniha se stala biblí homeschooleru a unschooleru již od svého prvního vydání v roce 1981. V roce 2003 vyšla aktualizovaná verze, kterou edičně připravil Holtův kolega a současný prezident Holt Associates Patrick Farenga.
Holt si pragmaticky uvědomoval, že těch, kteří chtějí učit své děti sami, bude vždy menšina, a právě proto poukazoval na to, že podpora těchto rodin a spolupráce s nimi je pro tradiční školy přínosem, a ne hrozbou. V rámci domácího vzdělávání lze totiž na rozdíl od škol, které jsou svázané různými předpisy a postupy, pružně reagovat na potřeby dětí a zkoušet různé přístupy tak, aby byly pro děti nejefektivnější a nejzábavnější. Tyto zkušenosti pak lze využít i v běžné školní výuce, pokud bude probíhat komunikace mezi rodinami vzdělávajícími děti doma a školami.
