Generál v záloze Andor Šándor... Bezpočet lidí ho zná z médií i z jeho přednášek a naslouchá tomu, co říká elegantní pán v dobře střiženém obleku. A jako by s pořád trochu velitelským držením těla. V angličtině, kterou umí ing. Šándor tak jako u nás málokdo, se tomu říká body language.
Kdekdo se ale musí ptát: Co všechno má už ten člověk za sebou, kromě toho, že vedl před lety vojenskou tajnou službu a že ho dnes známe jako bezpečnostního experta? Čím prošel a kudy se ubíral jeho život? Jaké má přátele? A jaké nepřátele?
Na tyto otázky odpovídá kniha generálových pamětí, která nyní vstupuje na český knižní trh. A nejsou to běžné memoáry s popisem vlastního života od dětství až do moudrého stáří. Šándor své vzpomínky zpestřuje ostrými úvahami, historickými obrazy, někdy až ironickými komentáři a výhledy do možná dost nebezpečné budoucnosti.
Působí dnes, když ho vidíte, jako politik, kterého byste možná rádi volili. Jako muž, co umí odpovídat na otázky. Byl v životě velitelem pěší roty, učitelem angličtiny, vojenským diplomatem, podšéfem a šéfem vojenské rozvědky – v otázkách ozbrojených sil a politiky se skvěle vyzná dodnes. A říká v knize například: „Spoléháme na proslulý článek pět Washingtonské smlouvy, kde se mluví o pomoci členské zemi NATO ze strany jejích spojenců, a nechceme brát v potaz fakt, že spojenci ohroženému státu pomohou v rámci svých možností a svého uvážení. Takže mu třeba mohou poslat vlak s balenou vodou, čtyřicet tisíc přikrývek a bedny s brufenem...“
