Čtvrtý svazek komentáře k novému občanskému zákoníku je věnován rodinnému právu, tedy druhé části kodexu. Svazek je rozdělen na dva díly, IV/1 (§ 655–793) a IV/2 (§ 794–975). První díl obsahuje právní úpravu manželství včetně manželského majetkového práva a příbuzenství včetně určování rodičovství. Druhý díl navazuje osvojením, dále upravuje vztahy mezi rodiči a dětmi včetně vyživovací povinnosti a konečně poručenství a jiné formy péče o dítě. Druhý díl též pojímá související společná a přechodná a ustanovení (§ 3021–3040).
Regulace rodinného práva byla více než 60 let odloučena od občanského zákoníku, nejprve samostatnou kodifikací zákonem o právu rodinném z roku 1949, později pak zákonem o rodině. Formální odtržení od obecného soukromého práva vedlo i k faktickému narušení vazeb se základními civilními instituty. Rodinné právo bylo chápáno a pojímáno jako samostatná kategorie, do značné míry nezávislá na obecném občanském právu. K výzvám dnešní doby proto nepochybně patří i navázání dogmatiky rodinného práva na obecnou civilistiku.
Autoři předkládaného komentáře se všemi silami snažili uvedené výzvy naplnit. Cílem bylo nejen popsat novou právní úpravu, nýbrž se soustředit zejména na interpretační a aplikační problémy, které přináší. Při jejich řešení se reflektuje nejen dosavadní česká a československá judikatura a literatura, nýbrž tam, kde je to vhodné a účelné, se zohledňují i závěry, ke kterým dospěla právní dogmatika příbuzných právních řádů. Výsledkem tohoto koncepčního přístupu je v českých podmínkách dosud nejrozsáhlejší zpracování soukromoprávní části rodinného práva.
