Adam Georgiev, který byl za své předchozí sbírky Básník Trýzeň Kat a Hostie pekla připodobněn k Senecovi či Ladislavu Klímovi, přichází po třech letech s novou knihou poezie - básnickou skladbou Ve jménu.

O jeho poezii napsal polský list Gazeta Wyborcza, že nabízí temnou a gotickou metafyziku. Oproti předchozím básnickým knihám se však tato gotická atmosféra jeho slov prolíná s životní zkušeností českého básníka na počátku 21. století, a tím se její děsivý rozměr násobí, získává patinu konečné zpovědi a výpovědi o době, v níž mu bylo určeno žít a tvořit.

V rozsáhlém básnickém textu, jenž je rozhovorem se světem i se sebou samým, nalezneme odkazy ke kunderovské kauze, grassovskému loupání cibule či autorovým homosexuálním prózám. Opakující se motiv "ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY" napovídá, jak autor (ne)přijal tento úděl a jak mu celým tímto dílem vzdoruje. A také říká, že "ve jménu" se dá tvořit i vraždit.